Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
Tahle deska byla buď a nebo. Buď bude dobrá nebo bude špatná. V případě druhé alternativy by to znamenalo konec kariéry téhle Krysí party. A zaplaťpánbůh, žádný pohřeb se nekoná. Právě naopak. „Infestation“ je totiž oslavou hudby, oslavou radosti ze života. Dá se říct, že tahle kolekce, se kterou se Ratt vytáhli po dlouhých jedenácti letech, má v sobě to nejlepší z jejich dlouhé kariéry...
Následující řádky by se daly shrnout do jasného titulku - „Jak jsme málem pokřtili cédéčko bez cédéčka…“ Pokřtili proto, že původně bylo na 15.květen ohlášeno pokřtění debutového alba pardubických Sebastien „Tears Of White Roses“. Bez cédéčka proto, že ještě není úplně hotovo, natož vylisováno. A málem proto, že ještě před tím, než došlo na první živé tóny Sebastien, tak kluci stále ještě vážně uvažovali nad šampaňskou lázní pro budoucí miminko. Pardubákům dělali společnost Eagleheart a Rimortis, což pro..
Kdyby Luděk Munzar v pořadu „Zpět k pramenům“ hledal počáteční čůrek obrovského jezera popularity, ve kterém dnes plave prsa Tobias Sammet a jeho kumpáni, neměl by s jeho nalezením vůbec žádný problém. Je totiž jasně definovaný a jeho zdroj se nenachází nikde jinde, než v díle „Theater Of Salvation“ z konce tisíciletí. Rok 1999 byl vůbec zlomovým momentem pro řadu dnes už věhlasných spolků, které v té době vydaly počiny, jejichž monstrózní úspěch zásadním způsobem měnil životy všech ..
Po, dle mého názoru, dosud nejlepším albu "Úplná Demontáž Lidstva" jsem na následujícím počinu očekával silný materiál, který by byl hoden nastoupit na místo kotouče z roku 2009. Zároveň ale Morbivod pracoval na nové desce lesních TROLLECH a mluvilo se i o novince WAR FOR WAR. Logicky jsem tedy očekával novinku UMBRTKY až později a ta mě stihla naprosto nepřipraveného. Normálnímu člověku nejspíš nikdy nebude jasné, jak Morbivod veškeré své hudební aktivity stíhá, aniž by ztrácely ..
První ročník soutěže, který se konal 16.4. v Nové Roli u Karlových Varů je za námi a o tom jak to probíhalo se dočteme právě teď.
„All Is Dust“ patří mezi alba, která se příjemně poslouchají a rozhodně jim v konečném výčtu patří nadprůměrná známka, přesto je zážitek po většinu stopáže kalen neustále se vkrádajícím pocitem, že by mohlo být ještě lépe, než nakonec je. Mě osobně to mrzí dvojnásob, neboť ICEWIND svými hudebními mantinely celkem perfektně kopírují hranice, mezi kterými si hovím nejraději. Což znamená power metal kladoucí zásadní důraz na přídavné jméno „melodický“ a zároveň disponující tučnou dávkou podbízivého sladidla..
Trochu mám s touhle deskou problém. Ostatně stejně jako s dalšími alby, na kterých měl tenhle kytarista hlavní slovo. Vždy jsem totiž Slashe bral jako vynikajícího kytaristu, ovšem pouze jen průměrného skladatele. A na tom nic nemění ani jeho sólová prvotina. Je tu naprosto precizní kytarová práce, vynikající sóla, plejáda hvězdných hostů a celkově skvělé hudební výkony všech zúčastněných. Ovšem opět tomu chybí nějaká ta přidaná hodnota, to NĚCO, co udělalo z „Appetite For Destruction“ generační výpověď ..
Polští FOE na své nové nahrávce „Madness“ nepředstavují absolutně nic nového. Na to upozorňuji hned na začátek. Chlapi si drtí tradiční death metal, respektive death´n´roll. A to řádně archaicky znějící. Jenomže, to vše vem pes, když jsou tolik zábavní!
„Madness“ šlape hned od úvodní skladby „Foe“, která je zároveň jedním z nejsilnějších songů nahrávky. Ta po většinu hrací doby jede v rychlejších otáčkách po přímé rovině. V žádném případě se ale kapele nedá upřít, že je poměrně zručná. Hlavně kytary snesou pochvalu, a to převážně v okamžicích..
Matt Smith. Mimořádný, neotřelý, bezbřehý a vzhledem k okolnostem dost možná i Bohem požehnaný talent. Právě on má na svědomí vrcholné metalové dílo „Mirror Of Souls“ z roku 2008, majstrštyk, který vznikne možná tak jednou za pět let. Osvícený, sféricky vypiplaný a duchovním éterem ojíněný power metal prezentovaný na tomto albu byl pokladem pro každého fanouška, který to s tímto stylem myslí alespoň trochu vážně. Pokladem, jehož třpytivost byla dána sofistikovaným propojením strukturovaných power/thrash riffů..
Historie týhle kapely je opravdu spletitá. V osmdesátých letech nahrála dvě alba s klasickým thrashovým feelingem té doby, aby se v zápětí rozpadla. V roce 1998 přišel díky iniciativě basáka Franka Banxe reunion, který odstartoval power metalové období s celkovým počtem čtyř desek. Po posledním z těchto alb, „Of Human Bondage“ (2002) jako by se po nich zase zem slehla. Svůj podíl v tom určitě sehrály personální rošády, které provázely tuhle bandu vlastně po celou dobu její trhané existence..
Je trochu zbožné přání očekávat od Pellových desek NĚCO nového. Něco, co by jim pomohlo vystoupit z už poněkud zatvrdlého kruhu průměrnosti a nudy. Přesto ve mně tato naděje začne růst s ohlášením každé Pellovy novinky a já zas a znova začnu doufat, že by se snad mohl navrátit alespoň zlomek tvůrčí energie z vrcholného obodbí kolem desky „Magic“. Rozčarování, které přichází, když zjistím, že tomu tak zase není, je pokaždé stejně bolavé jako smutné. Ani v případě „The Crest“ jsem těchto emocí nebyl ušetřen..
We live to fight the hand of doom
Ještě na konci loňského roku se tahle parta, fungující od devadesátých let minulého století jmenovala Avenger a odvolávala se na svojí víceméně zábavovou minulost. Na začátku letošního roku – už ve složení, ve kterém nebyl ani jeden z původních členů Avenger - se kluci začali mstít potichu…, no, to je docela relativní tvrzení. Debutové album nově vzniklého spolku Silent Avenger „Ke hvězdám“ nejen že je dostatečně hlasité, ale věřím, že by o něm mohlo být slyšet i bez ohledu na polohu „volume“ ..
Americká post HC formace ALESANA vyjela na turné ke svému aktuálnímu počinu "Emptiness" a neminula při tom ani matičku Prahu. S sebou si vzala tři spřátelené bandy BURY TOMORROW, EMAROSA a A SKYLIT DRIVE. Pojďme se tedy podívat, jak jim to v Lucerně šlapalo.
Bol to pred tromi rokmi poprask. Detsky naivná vec francúzskeho pôvodu, „Souvenirs D´un Autre Monde“ od „akéhosi Neigeho“ si získala srdcia širokého metalového publika prakticky bez rozdielu príslušnosti či už k jeho extrémnejším, alernatívnejším alebo melodickejším vetvám. Teraz však detské fantazírovanie ustúpilo hĺbavejšiemu poňatiu materiálu. Novinka je ťažšie prístupná, poslucháč má oveľa viac problémov s prenikaním do jej tajomstiev, finálny dojem však za to stojí oproti námahe vynaloženej
..
Japonsko je baštou rychlomelodických kapel a pro řadu z nich představuje díky své kupní síle existenciální záchranu. Je tedy logické, že se i tamější spolky pokoušejí napodobit své evropské kolegy a vytvářet něco jako speed metal. Většinou ale nedovedou jít proti svému etnografickému základu, a tak výsledné nahrávky narazí na přehnanou emotivní okázalost (tak typickou pro tuto zemi) a hrozivý přízvuk vokalisty, kdy je jeho anglo-japonština (nebo prostě jen japonština) pro běžného evropana celkem neposlouchatelná. Jednou z výjimek je právě dnes hodnocená kapela, ..|
Dnes je 1.8.2025, svátek má Oskar
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
|
[21.05.2010] [hodnocení: 9/10] |
SEBASTIEN, EAGLEHEART, RIMORTIS - 15.5.2010, Pardubice, KD Hronovická
|
[20.05.2010] |
|
[20.05.2010] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[19.05.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[18.05.2010] |
|
[18.05.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[17.05.2010] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[17.05.2010] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[16.05.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[15.05.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[14.05.2010] [hodnocení: 4/10] |
|
[13.05.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[12.05.2010] [hodnocení: 6,5/10] |
ALESANA, A SKYLIT DRIVE, EMAROSA, BURY TOMORROW – 9.5.2010, Praha, Lucerna Music Bar
|
[11.05.2010] |
|
[11.05.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
MASTERPIECE - Colors Of Conflict
|
[10.05.2010] [hodnocení: 7,5/10] |